Sedíš doma a nevíš, do čeho píchnout. Gauč, pohovka, mobil, zásuvka, postel, zrcadlo... Najednou se ozve zvonek. Zvoní a zvoní - za dveřma ale nikdo není. Ani nevíš proč, ale vezmeš si běžecký boty, potítko a čelenku a vystartuješ ven. Nikdo nikde, nevadí. Hmmm. Někdo tě ale přece jenom hledal - nebo se ti to zdálo? Vršovický ulice vypadaj trochu mdle, ale zároveň záhadně a dobrodružně. Klub s přírodním názvem. Taky by sis dal kafe. Hudba v podzemí. Lidi skáčou a zpívaj. Přidáváš se, tancuješ a zpíváš a seš najednou propojenej se vším okolo. Je ti jedno, kdo nebo co zvonilo na zvonek, protože jsi našel přesně to, cos v pátek 31. května hledal.